Ta se vyloupla! Radnice na Masarykově náměstí se vrací ke své původní kráse

Ilustrační foto
Autor: Říčanský kurýr

Během prázdnin dokončíme opravu fasády budovy městského úřadu na Masarykově náměstí 53. Po téměř 113 letech tak vracíme takzvané Nové radnici důstojnou a reprezentativní podobu, která odpovídá jejímu významu i místu v historickém centru města.

Co všechno jsme opravili

Součástí oprav byla výměna oken za dřevěné repliky a výraznou proměnou prošel také hlavní vstup. Nové dřevěné dveře s prosklenými částmi přivádějí do vnitřní chodby více světla, působí otevřeněji a návštěvníky přirozeně zvou dál. Opravy se dočkalo i prostranství ve dvoře, které je nyní nově vydlážděné. Ještě před zahájením prací na fasádě byly uvnitř budovy provedeny sanační práce na odstranění vlhkosti.

Citlivá obnova s respektem k historii

Přestože radnice není památkově chráněná, k její obnově jsme přistupovali s respektem k historii.

Architekt města Petr Frank a radní Michal Anelt ve spolupráci s Muzeem Říčany dohledávali historické podklady, fotografie i detaily původního řešení. Cílem nebylo budovu jen opravit, ale vrátit jí charakter a noblesu, kterou v průběhu desetiletí postupně ztrácela.

„U podobných staveb nejde jen o novou fasádu. Důležité je pochopit původní proporce, členění a výraz budovy a teprve potom rozhodnout, co obnovit, co sjednotit a kde si můžeme dovolit současný detail,“ říká architekt města Petr Frank.

Od Okresního domu k Nové radnici

Budova vznikla původně jako sídlo Okresního úřadu a Okresní hospodářské záložny. Říčanská radnice tehdy sídlila vedle soudu, v budově dnešní Staré radnice. Objekt na Masarykově náměstí 53 se začal jako Nová radnice označovat až později, pravděpodobně po zrušení říčanského okresu v roce 1960.

„V archivu se podařilo dohledat dva odlišné návrhy z roku 1910. První, zdobnější varianta s novorenesančními prvky, pocházela od stavitele Josefa Smolíka. Druhý, decentnější historizující návrh s barokními prvky, připravil architekt a stavitel Ondřej Hell ze Sedlce, a právě ten byl nakonec realizován,“ vysvětluje radní Michal Anelt.

Pátrání po původních detailech

„Fasáda v průběhu let utrpěla řadu necitlivých zásahů, zejména po roce 1945. Nejvíce poškozené byly ozdobné reliéfní prvky, především štít směrem do Masarykova náměstí, kde původní detaily zcela zmizely, a také bosáže v úrovni přízemí a vstupu. Naším cílem bylo vrátit fasádě původní proporce a decentní plasticitu, ale zároveň jí dát i nový, současný impuls,“ říká radní Michal Anelt.

Nový výraz fasády se odráží především v řešení vstupu, sjednocení drobných prvků, barevnosti a také v umístění nápisů. Původní barevnost se bohužel nepodařilo přesně dohledat. Archivní výkresy ji neuvádějí, dobové fotografie jsou černobílé a kolorované pohlednice je třeba brát s rezervou. „Nově zvolené barevné schéma proto vychází ze současného přístupu k rekonstrukcím srovnatelných budov, zároveň ale respektuje význam stavby i historické členění fasády. Z černobílých fotografií bylo možné odvodit alespoň rozvržení tmavších a světlejších ploch, například u říms, bosáží, šambrán a pilastrů,“ přibližuje Michal Anelt.

Říčany nejsou jen centrum

Zajímavým detailem fasády, byl kromě státního znaku také plastický nápis „Okresní dům“. Jeho funkcionalistické, či spíše konstruktivistické písmo se stalo inspirací pro nový prvek současné obnovy: umístění názvů všech městských částí Říčan po obvodu budovy. Nápad, se kterým přišli říčanští starostové František Vrba a David Michalička, dnes připomíná, že Říčany nejsou jen jejich centrální částí, ale pestrým celkem mnoha lokalit.

„Nové nápisy jsou pro nás důležitý symbol. Připomínají, že radnice patří všem částem města – nejen centru, ale i dalším lokalitám, které dohromady tvoří dnešní Říčany,“ doplňuje starosta David Michalička.

Článek byl převzat z Říčanského kurýru. Úvodní fotografie je ilustrační.