Ve sbírkách říčanského muzea se nacházejí i upomínkové předměty vztahující se k únorovému převratu

Ilustrační foto
Autor: Jan Boukal, wikimedia.org

Takzvaný Vítězný únor patří ke smutným výročím československé historie. Považujeme za důležité pečovat i o památky, které připomínají nešťastné okamžiky našich dějin. Mezi těmi, které jsou spojeny s únorovým komunistickým převratem, vyniká tato výroční medaile z roku 1968.

Od Ústředního výboru KSČ ji obdržel říčanský občan J. Malý, který ji o jedenáct let později věnoval muzeu. Plaketa zobrazuje typickou podobu dělníka, jak jej znázorňoval oficiální sloh tzv. socialistického realismu.

Zajímavější ovšem je, co dobové prameny říkají o událostech února 1948 v Říčanech. Zpětně psaná městská kronika uvádí: „Rok 1948 bude dozajista zaujímati v historii naší republiky místo nejvýznamnější. (…) Pracující lid, spatřující ve svém vyloučení z rozhodování o vedení státu ohrožení všech práv dělnické třídy, protestoval proti tomuto úmyslu hromadnými manifestacemi, žádal o přijetí demise (demokratických ministrů, pozn. aut.), jmenování Gottwaldovy vlády, obrození Národní fronty.“ Politická čistka na sebe nenechala dlouho čekat.

Už 26. února byli členství v MNV (zastupitelstvo) zbaveni demokratičtí poslanci a poslankyně za národně-socialistickou stranu a stranu lidovou, mezi nimi předně předseda národního výboru Jindřich Hofta. Ještě téhož dne byl novým předsedou MNV zvolen ředitel školy a člen KSČ Josef Franěk.

V Říčanech po těchto událostech zhoustla atmosféra. Vyjadřovat svůj názor začalo být složité a nebezpečné. Dokládají to zprávy o následných květnových volbách. „Zajímavé bylo, že voliči nepoužívali ani krycích zástěn a vkládali voličskou listinu do obálky přímo před zraky volebních komisařů, ačkoliv ve všech voličských místnostech byly krycí zástěny k použití,“ uvádí kronikář. Zlověstný zvyk „manifestační volby“, v demokracii nepřípustný, za kterým stál strach voličů projevit svůj názor a zařadit se mezi podezřelé, když by za plentu přece jen šli, v Československu zakořenil. Ještě téhož roku bylo čestné občanství Říčan uděleno Klementu Gottwaldovi, který se stal prezidentem (v roce 2022 říčanští zastupitelé rozhodli o odebrání čestného občanství) i ministru školství Zdeňku Nejedlému. Poté se rozjela vlna znárodňování, ale i nadšeného brigádnického budování novodobých Říčan. Péče o hmotné památky socialistické éry, včetně takovýchto „nešťastných předmětů“, nám umožňuje dnes tyto události rekonstruovat, ilustrovat a interpretovat.

Více se tomuto tématu budeme věnovat v březnu.

Článek byl převzat z Říčanského kurýru. Titulek je redakční. Úvodní fotografie je ilustrační.